Zubři evropští ze ZOO Praha a Olomouc dorazili do Ázerbájdžánu. V Národním parku Shahdag posílí tamní reintrodukovanou populaci. Z původní čtveřice samic se navíc stala pětice. Během čekání na transport, který se zpozdil kvůli riziku nákazy slintavkou a kulhavkou, se pražské krávě narodilo tele. Převoz, který minulý týden zorganizovali z Berlína spolu s německou odnož Světového fondu na ochranu přírody Tierpark (WWF), byl největší svého druhu. Celkem na úpatí Velkého Kavkazu zamířilo osmnáct zvířat: dvanáct zubrů z německých, rakouských, maďarských a českých zoo a šest z pohoří Rothaargebirge.
Zubři byli ve středu minulého týdne vypuštění do aklimatizační ohrady, kde si nyní budou zvykat na tamní podmínky. Poté zamíří do volné přírody, tedy do místních rozlehlých listnatých pralesů. Národní park Shahdag vznikl v roce 2006 a se 130 tisíci hektary je největší v Ázerbájdžánu i na celém Kavkazu. Reintrodukční centrum leží v jeho východním cípu a bylo zřízeno v roce 2018.
„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu, respektive jednu od nás z Čech a jednu od kolegů z Moravy. Vedle samotného převozu zvířat se tímto rovněž podílíme na šíření povědomí o zoologických ako klíčových institucí pro ochranu přírody,” vysvětlila kurátorka chovu kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.
„Před takovou přepravou vyžaduje každý krok – od výběru zvířat a provedení lékařských vyšetření až po přípravu a uskutečnění samotné cesty – odborné znalosti v oblasti veterinární medicíny, managementu divoké zvěře a logistiky,“ vysvětluje zoologický ředitel Tierparku Berlín Christian Kern. „Zubry doprovázíme po celou dobu, dokud bezpečně nedorazí do národního parku.“
Hned v následujícím roce začal projekt „Návrat zubra na Kavkaz“, v jehož rámci bylo do Ázerbájdžánu přepraveno již 64 zubrů. Ti se navíc na místě úspěšně množí. Jen loni tam přišlo na svět devět mláďat, a tak je aktuálně v Shahdagu zhruba 90 těchto kopytníků. Cílem projektu je vytvořit soběstačnou populaci zubrů v místě jejich původního výskytu. Právě Kavkaz byl pro zubry před sto lety posledním útočištěm.
Zubři přežili do dnešních dní pouze díky zoologickým institucím. Poté, co byli v první třetině 20. století ve volné přírodě vyhubeni, založili evropští odborníci Mezinárodní společnost na ochranu zubra evropského. Jejím prvním výstupem byla plemenná kniha zubra evropského. Tehdy šlo o první plemennou knihu divokého druhu zvířete na světě (není bez zajímavosti, že druhou v pořadí se stala kniha pro koně Převalského v roce 1959). Její první vydání publikované ve 30. letech registrovalo 56 posledních žijících jedinců. Od té doby zubří populace stoupala.
V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa a dále pokračoval jejich úspěšný návrat do přírody v řadě evropských zemí. Aktuálně žijí v deseti evropských státech. Celkem se ve volné přírodě nachází přes 2800 zubrů. Dalších několik tisíc jich žije v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách. Na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN má dnes zubr evropský status „téměř ohrožený“.
Zoo Praha chová zubry od roku 1948. Od té doby se zde narodilo přes sto mláďat. Vedle trojského areálu je lidé od října spatří také ve výběhu v pražských Dolních Počernicích. V minulosti už pražská zoo zubry pro reintrodukci poskytla, a to nejen pro posílení kavkazské populace, ale také do Národního parku Bieszczady v Polsku.
Filip Mašek
Přidejte odpověď