Po čtyřech a půl letech intenzivních prací opět otevírají obnovený Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Součástí rekonstrukce, která vyšla přibližně na 3 miliardy Kč, stavbaři obnovili střední halu a pravého křído. Také dostavěli vyhořelé křídlo levé. Cílem prací nebylo pouze vrátit paláci jeho původní vzhled, ale zároveň vytvořit moderní výstavní prostor, odpovídající nárokům 21. století.
Průmyslový palác byl slavnostně otevřeli 15. května 1891 jako hlavní pavilon Jubilejní zemské výstavy. Jeho autory byli architekti Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl. Dominantou stavby se stala 51 metrů vysoká hodinová věž a trojdílná železná konstrukce, která ve své době představovala mimořádně progresivní stavební řešení. Jubilejní zemská výstava přilákala přibližně 2,5 milionu návštěvníků a Výstaviště se díky ní stalo významným místem prezentace průmyslu, techniky, kultury i společenského života. Bohužel po mnoha letech provozu v roce 2008 levé křídlo paláce vyhořelo. Složitá obnova Průmyslového paláce začala v lednu 2022 a podílely se na ní stovky dělníků a odborníků. Celkem stavbaři do projektu zapojili až 2 000 lidí. Vedle stavebních firem, projektantů a technických specialistů se na rekonstrukci podílela široká škála tradičních řemeslníků od restaurátorů, truhlářů, malířů, kovářů a štukatérů přes pasíře a klempíře, až po vitrážisty, zlatníky a hodináře.
Součástí slavnostního otevření tu přichystali v příštích týdnech doprovodný program pro širokou veřejnost. Zahrnuje komentované prohlídky, uměleckou instalaci nebo venkovní výstavu „Obnova v rukou mistrů“, kde uvidí návštěvníci práci řemeslníků a restaurátorů při záchraně památky. „Obnova Průmyslového paláce patřila k nejnáročnějším projektům v mé gesci. U takto zásadních rekonstrukcí se vždy objeví nečekané výzvy. Přesto jsem rád, že jsme se do jeho obnovy po ničivém požáru v roce 2008 pustili. Průmyslový palác je dominantou celého areálu Výstaviště Praha a jde o jednu z nejpůsobivějších staveb v celém městě. Jeho obnovu po ničivém požáru považuji za narovnání dluhu příštím generacím a věřím,“ uvádí Adam Zábranský, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku.
„Po osmnácti letech Praze neotevíráme jen zrekonstruovanou budovu. Vracíme jí Průmyslový palác jako celek. Podařilo se přitom zachovat jeho historickou hodnotu a zároveň vytvořit moderní prostor, který může znovu sloužit Pražanům i návštěvníkům města po další generace,“ tvrdí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda. „Průmyslový palác si pamatuji už jako malý kluk z Všeobecné československé výstavy v roce 1991 a už tehdy jsem obdivoval jeho jedinečnou architekturu. O to větší radost mám, že ho dnes po letech náročné obnovy můžeme znovu obdivovat v celé jeho kráse. Jsem rád, že první akcí bude „Designblok“, který symbolicky propojí historickou architekturu se současným designem. Obnovený palác navíc výrazně rozšíří možnosti Prahy pro pořádání velkých mezinárodních kongresů a konferencí a posílí tak naši nabídku v oblasti kongresové turistiky,“ informuje Tomáš Slabihoudek, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče a výstavnictví.
Rekonstrukce byla náročná také z toho důvodu, že samotná stavba v sobě nesla více než 130 let postupných zásahů, přestaveb, vestaveb a technických úprav. Řadu z nich předkové nedostatečně zdokumentovali a skutečný stav některých konstrukcí stavbaři zjistili až po jejich odkrytí. Výraznou komplikaci představovala především Smetanova vestavba z 50. let 20. století, která zakryla původní ocelové konstrukce a na řadě míst zamezila k nim přístup. Stavbaři se museli vypořádat také s nezmapovanými inženýrskými sítěmi, neúplnou dokumentací historických zásahů nebo se špatným stavem základových konstrukcí.
„V tuto chvíli už jen těžko hledám slova. Vše podstatné v průběhu let obnovy Průmyslového paláce již řekli. Samotná rekonstrukce byla mimořádná záležitost, za kterou stojí tisíce hodin práce a úsilí stovek odborníků, řemeslníků i dalších profesí. Každý detail, od nýtů přes okna, až po konstrukční prvky této unikátní historické budovy, vyžadoval maximální pečlivost, respekt a řemeslné mistrovství. Velké poděkování proto patří všem, kteří se na obnově podíleli. Výstava před palácem připomíná právě jejich práci a odhodlání, bez kterých by tento projekt nebylo možné dokončit. Věřím, že dnešním dnem otevíráme nejen zrekonstruovaný Průmyslový palác, ale také novou kapitolu Výstaviště Praha,“ vysvětluje Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha, a.s.
Mezi nejzásadnější části obnovy stavbaři řadí dostavbu vyhořelého levého křídla paláce. Jeho nová ocelová konstrukce vychází z historické konstrukce pravého křídla a respektuje její proporce i vzhled. Zároveň ale splňuje současné požadavky na zatížení, bezpečnost a provoz. Pod levým křídlem vznikl nový suterén s technickým zázemím, sklady, technologiemi, zásobováním a návštěvnickým zázemím. Součástí je také vjezd pro kamiony, který zlepší logistiku při přípravě velkých výstav a dalších akcí.
„Rekonstrukci Průmyslového paláce jsme zahájili v roce 2022, v mimořádně složitém období, poznamenaném válkou na Ukrajině, růstem cen a omezenou dostupností stavebních materiálů i pracovních sil. Samotný historický objekt nám navíc v průběhu prací odkryl řadu skutečností, na které bylo nutné reagovat. Proto se stavba oproti původním předpokladům prodloužila. Dnes ale s hrdostí můžeme Průmyslový palác předat Praze v jeho obnovené podobě. Pro náš tým šlo o mimořádně náročný projekt, který zahrnoval citlivou obnovu historických konstrukcí a restaurátorské práce i kompletní obnovu vyhořelého levého křídla a instalaci moderních technologií. Děkuji všem, kteří se na ní během uplynulých let podíleli,“ dodal Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav CZ, lídr zhotovitelského sdružení, jehož dalšími členy byly společnosti SYNER a AVERS.
Celkové náklady rekonstrukce a dostavby činí přibližně 3 miliardy Kč. Rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce spolufinancovali i z Evropské unie ze systému pro obchodování s emisemi prostřednictvím Modernizačního fondu. Díky tomu stavba přispěje ke snížení konečné spotřeby energie, úspoře primární energie z neobnovitelných zdrojů a k úspoře emisí CO₂. Zprostředkujícím subjektem je Státní fond životního prostředí ČR.
Nejnáročnější restaurátorské práce řemeslníci použili ve střední hale. Ta představuje nejhonosnější část paláce a soustřeďuje se v ní množství historických prvků. Sanace se dočkala renovovaná ocelová konstrukce z roku 1891. Některé části tu mohli zachovat a opravit, jiné však museli kvůli korozi nahradit novými. Na své místo vrátili také historické prvky, které v minulosti zmizely, jako například atiky, hrotnice, dekorativní prvky, erby, části fasády nebo svatováclavská koruna na vrcholu věže. Zvláštní pozornost věnovali také hodinové věži, která je výrazným prvkem Průmyslového paláce. Její konstrukce dosahuje výšky přibližně 51 metrů a váží zhruba 26 tun. V rámci rekonstrukce ji stavbaři museli snést, kompletně obnovit a následně osadit zpět. Hodináři tu také renovovali i historický hodinový mechanismus, ciferníky a ručičky.
Jedním z nejcitlivějších restaurátorských úkolů pak byla obnova malovaného dřevěného stropu střední haly. Má plochu přibližně 2 737 m² a tvoří jej 1 232 jednotlivých prken uspořádaných do 77 polí. Každé prkno řemeslníci při demontáži označili, aby bylo možné zachovat jeho původní pozici. Následovala restaurátorská oprava, zpevnění a opětovná montáž. Na obnově se proto potkali restaurátoři, malíři a truhláři. Nechtěli vytvořit nový strop podle historické fotografie, ale zachovat maximum původního materiálu a obnovit jej tradičními postupy.
Výrazným symbolem obnovy jsou i skleněné vitráže. Celý soubor tvoří 5 023 skleněných výplní o celkové ploše 2 256 m². Skládají se z více než 107 700 jednotlivých kusů skla. Vitráže museli stavbaři demontovat a ve specializované sklárně Kolektiv Ateliers v Novém Boru nechat restaurovat. Restaurátoři pracovali nejen se samotným sklem, ale také s olověnými osnovami, barevností skla a způsobem zpracování, který odpovídal historickému originálu.
Mimořádný příběh má za sebou oválná malovaná vitráž na bočním průčelí levého křídla. Původní dílo s motivem Orba a lov, vytvořili skláři podle předlohy Mikoláše Alše, Bohužel vitráž zničil požár v roce 2008. Její návrat umožnila veřejná výzva „Hledá se Mikoláš Aleš“, díky níž se podařilo získat historickou fotografickou předlohu. Nová vitráž má přibližně 5,8 na 3,3 metru, malovaná plocha činí přibližně 19 m² a vznikla z přibližně 980 kusů skla. Jen Samotná malba trvala přibližně tři měsíce.
Průmyslový palác se po rekonstrukci nevrací jen jako historická památka, ale jako moderní výstavní, kongresový a kulturní prostor. Palác například kombinuje hned několik způsobů vytápění a chlazení, ať je to podlahové vytápění, vzduchové vytápění a chlazení, fancoily, splity a klasická otopná tělesa. Objekt má celkem šest strojoven, čtyři v levém a dvě v pravém křídle. Střední halu tu mohou zásobovat z obou stran. Součástí energetického řešení je 70 vrtů pro tepelná čerpadla, která posouží jako sekundární zdroj pro vytápění i chlazení. Moderní technologické vybavení pak doplňuje vzduchotechnika, požární systémy, sprinklery, vodní mlha, rozdělení prostoru do kouřových sekcí, nouzové osvětlení, lokální bateriové systémy a dieselagregáty. Historická podoba tak dostává současné technické zázemí, které umožní budově sloužit dalším generacím.
Rekonstrukce Průmyslového paláce je součástí dlouhodobé revitalizace celého Výstaviště Praha. Jeho využití zahrnuje veletrhy, kongresy, kulturní a společenské akce, sport, ale také otevřený veřejný prostor. Průmyslový palác v tomto systému představuje nejen nejvýznamnější historickou stavbu areálu, ale také má největší vnitřní kapacitu. První velkou akcí v obnoveném paláci bude na podzim 2026 výstava „Designblok“. Následně se Průmyslový palác vrátí k veletržnímu provozu a nabídne svoje zázemí pro kongresy, kulturní, společenské a další velké společenské akce.
Při příležitosti znovuotevření Průmyslového paláce v něm uskuteční také doprovodný program pro širokou veřejnost, který návštěvníkům nabídne několik různých pohledů na jednu z nejvýznamnějších pražských staveb. Program propojí historii a současnost Výstaviště, architekturu, fotografii, umění i příběh náročné rekonstrukce a unikátních řemesel, která paláci vrátila jeho podobu. Obnovený Průmyslový palác tak bude nyní po dlouhých 18 letech znovu kompletně v provozu.
TZ/Antonín Karoch, foto kaa
Přidejte odpověď