Po třech stech letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Projekt Medvědí stezka představuje nový ochranářský a vzdělávací koncept, který propojuje ochranu přírody, evropské chovné programy a autentický zážitek z pozorování zvířat v prostředí horského lesa.
Medvěd hnědý patřil po staletí k přirozeným obyvatelům krkonošských lesů. Posledního historicky doloženého medvěda v oblasti Krkonoš odlovili právě před třemi sty lety. Projekt symbolicky připomíná, že tato šelma kdysi tvořila běžnou součást zdejšího ekosystému. Projekt Medvědí stezka je součástí širšího vzdělávacího programu. Návštěvníci se tu dovědí více o roli velkých šelem v ekosystému, o evropských chovných programech i o tom, jak dnes probíhá ochrana ohrožených druhů.
„Medvěd byl historicky přirozenou součástí krkonošské přírody. Náš projekt umožňuje připomenout jeho místo v krajině a zároveň otevřít debatu o tom, jak dnes přistupujeme k ochraně velkých šelem v Evropě,“ vysvětluje Václav Jansa, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku.
Medvědi, kteří nyní našli nový domov v Krkonoších, lidé nalezli ve špatném zdravotním stavu v oblasti Vysokých Tater. Po záchraně je umístili do odborné péče a následně zapojili do evropského chovného programu.
Díky spolupráci s odborníky ze Safari Parku Dvůr Králové získali medvědi prostor, který respektuje jejich přirozené potřeby a umožňuje jim žít v prostředí blízkém divoké přírodě.
„Tito medvědi se už nemohou vrátit do volné přírody. Proto je zařadili do mezinárodního chovného programu na podporu jejich genetické variability. Cílem projektu výstavby „Medvědí stezky“ je propojit soukromý a veřejný sektor, tzv. Public-Private Partnership (PPP), za účelem ochrany ohrožených druhů,“ vysvětluje Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové. „Jsem rád, že se nám to podařilo. Tím vzniklo kvalitní chovatelské zařízení pro tak velké šelmy, jakými jsou medvědi hnědí. Vytvořili jsme prostředí, které maximálně respektuje jejich přirozené chování, a zároveň umožňuje veřejnosti pochopit, proč je ochrana těchto zvířat důležitá.“Projekt je součástí mezinárodní spolupráce v rámci Evropského chovného programu EEP (EAZA Ex-situ Programme), jehož cílem je zachovat genetickou rozmanitost ohrožených druhů a přispět k jejich dlouhodobé ochraně.
Prvními obyvateli krkonošského výběhu se stane medvědí dvojice Alica a Michal, kteří chovatelé přivezli ze zoologické zahrady v Košicích. Oba medvědy nalezli v roce 2023 jako osiřelá mláďata ve Vysokých Tatrách mezi Štrbským a Popradským plesem.Ochranáři je tehdy odchytili poté, co se bez matky pohybovali v oblasti a jejich zdravotní stav se zhoršoval. Společně s nimi nalezli i jejich sourozence Huga, který dnes žije ve Francii.
„Takové příběhy ukazují, jak složitá je situace velkých šelem v evropské krajině. Díky spolupráci zoologických zahrad, a v tomto případě i soukromého sektoru, můžeme tato zvířata umístit v kvalitním chovatelském zařízení a zároveň pomáhat vzdělávat veřejnosti,“ doplňuje J. H. Hyjánek. Do budoucna by výběh mohl hostit tři až čtyři medvědy, vždy v souladu s doporučeními evropského chovného programu.
Součástí projektu je přírodní výběh o rozloze přibližně 5 400 m², který ochranáři situovali přímo v horském lese. Návštěvníci tak mohou medvědy pozorovat v prostředí, které odpovídá jejich přirozenému způsobu života.
„Návštěvníci mohou přijít a užít si trochu napínavého hledání a pozorování medvědů v přírodním prostředí přímo pod „Stezkou korunami stromů“. Jsou to divoká zvířata a mají svůj rytmus. Občas se může stát, že se někde schovají nebo odpočívají. Pro návštěvníky máme pro tyto případy připravený doprovodný informačně-vzdělávací program, plný zajímavostí o těchto majestátních zvířatech,“ doplňuje Miroslav Matas, ředitel „Stezky korunami stromů Krkonoše“.
Součástí programu budou také komentovaná setkání u výběhu, během nichž odborníci představí přirozené chování medvědů a principy jejich chovu. Cílem projektu je přiblížit veřejnosti vztah mezi člověkem a divokou přírodou a ukázat, že ochrana zvířat je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci vědců, ochranářů i veřejnosti.
Dana Samková, foto Edita Volková
Přidejte odpověď