Na náplavce u Rašínova nábřeží uvidíte od pondělí 2. března 2026 zdarma panelovou výstavu s názvem „Stoky“, kterou autoři věnovali 120 letům pražské kanalizace a Staré čistírně odpadních vod v Bubenči. Můžete si ji prohlédnout během měsíce března na velkoformátových fotografiích. Na nich vás autoři seznámí s neznámými podzemními technickými scenériemi pražského kanalizačního systému.
Právě před 120 lety zvedli stavbaři podzemní stavidla a do dnešní Staré čistírny vtekla poprvé odpadní voda z celé pražské aglomerace. Tím završili dvě dekády plánování a pět let plně manuální realizace projektu. Ten se rozkládal pod územím o ploše 5,5 tisíce hektarů. Na stavbu tehdy spotřebovali 15 milionů speciálních voděodolných cihel. Celý systém propojil města a vesnice ze čtyř různých okresů, který dnes nazýváme velkou Prahou. Zajímavostí je, že kdybychom naskládali stejné množství cihel na plně naložené kamiony, byla by z toho kolona dlouhá 43 kilometrů.
Díky výstavě na náplavce si připomeneme časy, kdy se kdysi konšelé našeho hlavního města odhodlali k mimořádnému inženýrskému a investičnímu úsilí a definitivně se vypořádali s odpadními vodami v ulicích a zásadně tak proměnili kvalitu veřejného zdraví i zdejšího každodenního života.
Letošníhoslavnostního zahájení panelové výstavy se zúčastnil náměstek primátora hl. m. Prahy pro infrastrukturu Michal Hroza a radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Adam Zábranský. „Pražské podzemí není jen technická infrastruktura, ale mimořádné dědictví několika generací stavitelů. Už před více než 120 lety dokázala Praha vybudovat kanalizační systém, který neměl v Evropě obdoby a který kupodivu dodnes funguje. Naší ambicí je tyto jedinečné vodohospodářské stavby zachránit a uchovat je i pro budoucí generaci. Rekonstrukce Vinohradské vodárny, ze které vzniká vzdělávací centrum Hydropolis, ukazuje, jak může historická infrastruktura získat nový život. Stejným způsobem chceme přistupovat i ke Staré čistírně odpadních vod v Bubenči a zachovat její výjimečnou hodnotu,“ uvedl náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast infrastruktury Michal Hroza.
Historičtí zástupci Prahy měli tehdy šťastnou ruku. Základní koncepci městské kanalizace jim totiž vypracoval tehdy už známý anglický stavitel William Heerlein Lindley, za pomoci z dnešního pohledu primitivních zeměměřičských přístrojů i postupů. Navrhl však systém jako celek, od uličních přípojek až po čistírnu. Před betonem dal přednost dvakrát vypáleným cihlám, zvaných „zvoněnky“, které vydržely dodnes. Nešlo mu o efektní řešení, ale o dlouhodobou funkčnost. Vždyť tehdy systém zahrnoval Dejvice, Břevnov, Košíře, Smíchov, Nusle, Vinohrady, Žižkov, Karlín, Bubny a mnohá další místa.
„Moderní kanalizační systém vznikl na přelomu 19. a 20. století jako komplexní městská infrastruktura. Díky promyšlenému návrhu, technické preciznosti a dlouhodobé péči generací odborníků zůstává funkčním a obdivuhodným systémem dodnes. Výstava je příležitostí uvědomit si, že kvalita života na povrchu je přímo závislá na tom, co se odehrává pod zemí,“ poznamenal radní hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu Adam Zábranský.
„Podzemní infrastruktura je často neviditelná, ale její význam je zásadní. Výstava návštěvníkům umožňuje nahlédnout do systému, který je technicky promyšlený, esteticky překvapivý a z historického hlediska mimořádně cenný,“ uzavřela Marta Pražáková, místopředsedkyně představenstva TCP – firmy, která je správcem Staré čistírny a organizátorem Jubilea 120 let pražské kanalizace.
Výstava přibližuje Pražanům nejen historický vznik kanalizace a Staré čistírny odpadních vod, ale také jejich dnešnímu významu. Součástí jubilea je i bohatý doprovodný program, komentované prohlídky a speciální akce ve Staré čistírně. Úžasná architektura, technické památky a kompletní historická technologie určitě potěší milovníky masívních strojů z dob dávno minulých. Možná se stane z tohoto dědictví předků i další turistický cíl v našem hlavním městě Praze.
Více na www.staracistirna.cz a https://drive.google.com/drive/folders/18VmzH7NpJiK9gD9RVT3JyP2eozY_gidE?usp=sharing
Cyril Holub, foto Antonín Karoch
Přidejte odpověď