Zatímco si spojujeme Orlické hory hlavně s Rampušákem, vládne jim ve skutečnosti Kačenka. Silná a laskavá žena je v sudetských Adlergebirge doma již od středoveku. Roztodivný Rampušák dorazil do českých Orliček poprvé v zimě roku 1962.
Spisovatel pohádek z Orlických hor a propagátor Kačenčiny pohádkové říše vysvětluje, že Kačenka je odrazem starých orlických mýtů, kdežto Rampušáka vymyslel redaktor Československého rozhlasu Jiří Dvořák jako protiváhu Krakonoše. Chtěl přetáhnout lyžaře Krkonoším a vzal si na pomoc postavičku, kterou sám stvořil.
Prý přináší zimu a k jaru zase mizí kamsi do hor.
Kateřinu uvedli do podhůří páni z Častolovic, z Potštejna a z Dobrušky, když ve 14. století zakládali vesnice a města s kostely, které byly zasvěceny svaté Kateřině Alexandrijské. Lidová představivost pravila, že svatostánky vytyčují panství mocné paní Kateřiny neboli Kačenky. Měla sídlit vysoko v horách u pramene říčky Bělá.
Když dorazili do horských lesů kolonizátoři – němečtí dřevorubci a skláři – svatá Kateřina se jim prolínala s mocnou lesní paní Waldfrau a divoženkou Hummelfrau. Byly to divoké, mocné, nepředvídatelné bytosti spojené s přírodními živly, bouřemi a hlubokými pralesy.
Postava na sebe vzala lidovou podobu německé Katherl a nakonec české Kačenky. V baroku se do lidové slovesnosti začaly míchat příběhy o zlém Krakonošovi, démonickém, náladovém vládce celých Sudet, který trápil pocestné i stálé obyvatele hor. V 17. století byla Kateřina v různých verzích Krakonošovou milenkou, partnerkou nebo obětí.
V současnosti je Kačenka hlavním symbolem turistického ruchu pod Orlickými horami. Existuje Kačenčina stezka v okolí Deštného a Kačenčina pohádková říše. Grafickou podobu jim dala lokální řezbářka a ilustrátorka Jarmila Haldová. Knihy o ní píše Josef Lukášek.
Marta Svobodová
Přidejte odpověď