České minipivovary se v posledních letech potýkají s výrazně náročnějšími podmínkami. V České republice aktuálně působí přibližně 520 minipivovarů, přičemž jejich počet oproti loňskému roku zůstal stabilní. Toto číslo zahrnuje 26 nově vzniklých, 23 zaniklých a 3 pivovarů, které postoupily do vyšší kategorie nad 10 tisíc hektolitrů.
Vše se promítá do celkového výstavu, který klesl z 391 tisíc hektolitrů v roce 2024 na necelých 383 tisíc hektolitrů. Představuje to přibližně 2,5 % z celkového loňského tuzemského prodeje piva v České republice. Meziročně tak výstav klesl o více než 2 %. Pokles souvisí zejména s odchodem pivovarů s vyšším objemem výroby, a naopak s příchodem nových, menších producentů.
I přes změny spotřebitelského chování, legislativní nejistotu a rostoucí náklady zůstávají minipivovary houževnatým a inovativním oborem, který si zakládá na kvalitě a pestrosti nabídky.
„Minipivovary dnes fungují v mnohem složitějším prostředí než před několika lety. Vedle rostoucích nákladů čelí i nejistotě spojené s legislativními změnami. Přesto si české minipivovarnictví drží vysokou úroveň a přináší zákazníkům pestrou nabídku,“ tvrdí Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Minipivovary zůstávají důležitou součástí české pivní kultury a významně přispívají k její rozmanitosti. V současnosti patří 40 minipivovarů a 1 degustační soutěž pro minipivovary do systému s názvem „Česká pivní kultura“. Obor zároveň prokazuje, že je odpovědný a schopný samoregulace. Projevuje se to například rostoucí nabídkou nealkoholických piv a lehčích pivních stylů. Naopak dlouhodobě klesá podíl silných speciálů. Nealkoholické pivo dnes vaří přibližně 15 % minipivovarů. Celkově tedy klesá průměrný obsah alkoholu v prodeji vypitého piva, což trochu ubírá z plachet bojovníkům za nealkoholický svět. Podle Českomoravského svazu minipivovarů proto nejsou v tomto ohledu další regulace potřeba.
Významnou roli v dalším vývoji hraje legislativa. Podle Českomoravského svazu minipivovarů je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika malých pivovarů. Obor mohou ohrozit nejen domácí regulace, ale také navrhované změny evropské legislativy, které počítají se změnou kategorizace piv a systému zdanění. Dosavadní, historicky zavedený, přesný a přehledný systém podle stupňovitosti (°Plato) by měl nahradit systém založený na obsahu alkoholu (% ABV).
„Opustit několik set let starou a zažitou kategorizaci piv by vyvolalo dezorientaci spotřebitelů a mělo zbytečný a velký dopad na český ležák!“ doplňuje M. Voldřich.
Podstatným problémem zůstává situace v gastronomii. Restaurace a hospody jsou pro minipivovary klíčovým prodejním kanálem. Prodá se v nich přibližně 85 % produkce. Likvidace pohostinských zařízení a omezování provozu tak nejen likviduje jejich společenskou funkci, ale řadí české minipivovary mezi nejohroženější v Evropě. Gastro sektoru ale můžeme pomoci, například vrácením DPH na pivo do nižší sazby, kterou minulá vláda před dvěma lety navýšila. Stát totiž z piva prodaného v restauraci vybere přibližně čtyřikrát více než z piva prodaného v obchodě. Je potřeba vrátit pivo z obýváků a garáží zpět do hospod.
Jako zakládající člen organizace Independent Brewers of Europe (IBE) se zástupci Českomoravského svazu minipivovarů zúčastnili evropského průzkumu sektoru. Podle tohoto sdružení patří české minipivovarnictví mezi obory s vysokým podílem mladších pracovníků. Podle ní je až 84 % zaměstnanců mladších 54 let. Česká republika zároveň patří mezi země, kde prodávají piva s nejnižším obsahem alkoholu a s velmi vysokým podílem sudového a tankového piva (více než 85 %). Minipivovary také významně přispívají ke společenskému životu, protože více než 75 % z nich se účastní, dotuje či jinak podporuje místní kulturní či komunitní aktivity.
„Nealkoholická piva už dávno nejsou okrajovou záležitostí. Mimochodem i díky rozvoji cyklistiky je Minipivovary dnes berou jako plnohodnotnou součást své nabídky a systematicky pracují na jejich kvalitě i chuti,“ vysvětluje M. Voldřich.
Tyto trendy se v minulých letech odrážely i na „Festivalu minipivovarů na Pražském hradě“, kde měli návštěvníci možnost ochutnat širokou nabídku piv napříč minipivovarskou scénou. Ten se však letos neuskuteční. Důvodem je rekonstrukce prostor, ve kterých se festival tradičně koná. Organizátoři informaci obdrželi příliš pozdě na to, aby zajistili odpovídající náhradní prostory.
„Mrzí nás, že letos nemůžeme na dlouholetou tradici festivalu navázat. Nabízené alternativní prostory bohužel neumožnily zachovat kvalitu a charakter akce, na které jsou návštěvníci i zúčastněné pivovary zvyklí. Příští rok se festival bude opět v obvyklém termínu, nedaleko tradičního místa u Písecké brány!“ dodal Jan Šuráň, ředitel „Festivalu minipivovarů na Pražském hradě“.
Tereza Melišová, foto Antonin Karoch
Přidejte odpověď